Dánsko's Finest bere INKED

WosgereauSociální

Dánsko je známé hrstkou kulturních exportů – včetně vikingů, filmové série Nymphomaniac, Hans Christian Anderson, piva Carslberg a anděla Victoria’s Secret Josephine Skriver. Pokud jde o tetovací průmysl, největší uměleckou ikonou země je Mark Wosgerau. Černošedý tetovač získal mezinárodní úspěch díky svým neuvěřitelným surrealistickým tetováním a očarujícím realistickým tvářím. Jeho odvážná a neprůstřelná černošedá doslova ovládla Instagram a této skandinávské superstar nelze zabránit v ovládnutí světa. Chtěli jsme však zjistit, co se skutečně děje za těmi působivými zadními díly a epickými molitany. Jak by se mohl tetovač s prakticky žádnou učňovskou praxí dostat na samý vrchol rostoucího dánského tetovacího průmyslu? Ke které tetovací konvenci se stále rok co rok vrací? Proč opustil barvu kvůli přísné černo-šedé práci? Co odlišuje Marka Wosegerau od ostatních úžasných umělců tetování? Máme odpovědi na všechny tyto a další otázky. Pokračujte ve čtení, abyste se dozvěděli jednu nebo dvě věci o jednom z předních skandinávských tetovačů naší doby.

Podívejte se na Rozhovor

Tetování bylo něco, na co jsem trochu upadl, nikdy jsem si neuvědomil, že se stanu umělcem. V té době jsem pracoval jako kuchař a snažil jsem se dosáhnout vyšší úrovně na potravinářské scéně v Dánsku. Miloval jsem být šéfkuchařem díky vysoké kreativitě, která byla povolena uvnitř rámců vaření, ale hledal jsem něco jiného, ​​něco nového a něco dalšího. Začal jsem se silně tetovat ve věku 19. Udělal jsem asi 70% své kůže za méně než 2 roky a začal jsem být velmi závislý na všem kolem scény tetování.Myslím, že moje první zkušenost s obchodem byla na rozdíl od většiny. Moje první zkušenost s obchodem byla otevření vlastního studia. Nikdy jsem neučil. Celou cestu jsem samouk, ale moje vášeň mě přivedla ke vstupu do vyšších úrovní. Ztráta uměleckého ega a přijetí selhání, stejně jako osvícení tak, abych porozuměl svým selháním, mi umožnilo ponořit se do každého malého aspektu tetování.Ve skutečnosti se v současné době účastním pouze jednoho sjezdu za rok, kterým je Evergreen Tattoo Convention v Eugene v Oregonu, pořádané mým dobrým přítelem Joshuou Carltonem. Joshua mě přiletěl učit na semináře Evergreen v Los Angeles a nějak jsme získali zvláštní spojení. Joshua je legendou v tetovacím průmyslu a patří mu můj největší respekt - proto cestuji po celém světě, abych mu ukázal svoji podporu.Vlastně jsem dříve dělal pouze barevný realismus, ale kvůli velkému stresu a tlaku v mém životě, jako být majitelem tetovacího studia se spoustou zaměstnanců a hostovat největší umělecké konvence ve Skandinávii, abych vyjmenoval některé, jsem byl veden do média s menší složitostí. Tento přechod mi umožnil otevřít se a užít si mnohem více zábavy se svou prací. Složitost nyní spočívá ve vytváření a navrhování mého umění, například při vyvažování anatomie, tónů, kontrastu atd.Hlavní rozdíly pro mě jsou v počtu hodnot, což je extrém, když pracujete s barevným realismem. Tehdy jsem seděl každý den a používal 20-40 různých šálků barev, místo svých pravidelných pěti černých a šedých šálků, se kterými dnes pracuji. V tom, co si užívám, je spousta pohodlí.Myslím, že mám jiné myšlení než většina umělců. Nejsem talentovaný ani nic podobného, ​​celý život jsem si odpracoval zadek. Nepřišel jsem z ničeho tam, kde jsem teď, a jen se snažím být ještě víc. Čistě umělecky si myslím, že můj způsob začlenění mystiky, emocí a krásy do mého umění je odlišný od ostatních. Rozdílný je způsob, jakým ohýbám pravidla, což mi umožňuje stát se něčím jiným.Vždycky jsem se věnoval samotnému tetování, ale všechno, co dělám, se vrací k vášni tetování a věcem, které miluji. Konvence tetování a umění dělám ve zcela nové perspektivě než běžné konvence a oslovuji publikum, které normálně není součástí tetovací scény. Moje poslední sjezd byl proveden v největším skandinávském nákupním středisku s více než 50 tetovacími umělci a více než 300 000 návštěvníky za jeden víkend. Dělám také návrhy oděvů pro své studio a mnoho dalších projektů. Denně nejsem jen tatér ve studiu, jsem také vedoucím uměleckého vývoje v mém ateliéru založeném na 10 uměleckých židlích, kde učím a mentoruji jak své rezidentní umělce, tak mé tři učně, kteří nepřestávej mě udivovat. Být v tuto chvíli nejprestižnějším ateliérem v Dánsku, na mě jako na uměleckého vedoucího je patrný tlak a velká očekávání, ale uspokojení z každodenní úzké spolupráce s tak úžasnými lidmi je práce lahůdka a já bych ji neměl to jakkoli jinak. Dělám tolik odvětví tetování a přitom stále tetuji na plný úvazek každý týden a těším se, že v budoucnu budu dělat ještě víc.Můj vnitřní obdiv patřil Joshuovi Carltonovi za posouvání hranic realismu, Carlosovi Torresovi za vylepšení hry s černým a šedým realismem, když vynalezl svůj styl, Daniel Rocha, Tony Mancia, Sergio Sanchez, za posouvání hranic černé- a-šedý realismus právě teď a chci vzdát svůj obdiv Oscaru Akermovi za to, že jsem byl skvělý přítel a kolega umělec, díky kterému jsem tlačil do své práce, vstoupil do mého stylu a měl na mě jako umělce velký vliv. Děkuji všem těmto mužům.Umírám neustále dělat tetování a vždy se objeví nové tetování, které bych chtěl udělat, nebo dokončit. Čeká mě něco opravdu zvláštního, na čem jsem pracoval se svou klientkou Debbie z Norska, a nemůžu se dočkat, až to budu sdílet se všemi.Právě teď si myslím, že je těžké říci. Myslím, že černobílá scéna nějakým způsobem narazila na nějakou bariéru, že musíme zjistit, jak se zlomit. To je to, jak se v tuto chvíli cítím, ale možná ostatní umělci cítí něco jiného.

Jak ses dostal k tetování??

Tetování bylo něco, na co jsem trochu upadl, nikdy jsem si neuvědomil, že se stanu umělcem. V té době jsem pracoval jako kuchař a snažil jsem se dosáhnout vyšší úrovně na potravinářské scéně v Dánsku. Miloval jsem být šéfkuchařem díky vysoké kreativitě, která byla povolena uvnitř rámců vaření, ale hledal jsem něco jiného, ​​něco nového a něco dalšího. Začal jsem se silně tetovat ve věku 19 let. Udělal jsem asi 70% své kůže za méně než 2 roky a byl jsem silně závislý na všem kolem scény tetování.