Naposled Sebevražedné stroje vydali album, v roce 2005 byl svět úplně jiný. George W. Bush právě zahájil druhé funkční období, hurikán Katrina zpustošil New Orleans a jihovýchod a Inkemu chyběl rok od vydání našeho prvního čísla. Je to dlouhých 15 let, ale pro značku byla konečně vhodná doba nové album Suicide Machines.

27. března kvarteto z Detroitu vydá „Revolution Spring“, jejich první album nového materiálu od „War Profiteering Is Killing Us All“ z roku 2005. Tlusté vrakové akordy. Minulý měsíc jsme ochutnali, co mělo přijít s vydáním prvního singlu alba „Awkward Always“, optimistické melodie ovlivněné ska, který bude určitě singalongem pro nadcházející roky.

Dnes má Inked radost z premiéry druhé písně z alba „Anarchist Wedding“.

“Byl to můj dobrý přítel, který se oženil, a bylo mi to tak divné,” vysvětluje frontman Jay Navarro. “To'Je zvláštní myslet na to, že se někdo jako dva aktivisté vezmou. Prostě ne'Nemyslím na anarchisty, kteří se berou.

“Že'je hloupý. Proč ne'anarchisté se zamilují a vezmou se? “ Navarro pokračuje. “To'je něco, co já'do té chvíle jsem nikdy nepřemýšlel. Byla to přímá, opravdu anarchistická svatba. Byl tam máj a děti [nevěsta] učí ve městě hrát na housle a domácí cider. Bylo to všechno, co si myslíte, že to bude. A ty si myslíš, dobře, víš co, svět'V tuto chvíli to tady není tak špatné. “

Mluvili jsme s Navarrem o dlouhém čekání mezi alby, důležitosti optimismu, škálování opuštěných mrakodrapů v centru Detroitu a spoustě dalších. Zapněte reproduktory, opakujte písničku a přečtěte si hlavní body našeho rozhovoru níže. 

Inked: Už je to 15 let, co jsi vydal album. Co vás přimělo znovu dělat novou hudbu? 

Jay Navarro: Hádám'je to 15 let, protože jsme líní (směje se). Já ne'nevím, my jsme psali písničky za posledních 15 let a oni ne … Bylo to, jako bychom to trochu vynutili. Pak asi před dvěma a půl lety jsme napsali dávku písniček a řekli jsme si: „Páni, tyhle opravdu vyšly skvěle.“ Konečně jsem měl pocit, že mám možná něco, o čem bych mohl psát, zaměření na to, kam jsem chtěl jít se všemi texty k nahrávce.

Chtěl jsem k věci přistoupit trochu jinak a šest, sedm měsíců poté jsme toho napsali víc a byli ještě lepší. A my'znovu v roli. Další věc, kterou znáte, bylo asi 29 nebo 30 skladeb.

Zní to tak, že rozhodnutí postoupit s albem bylo v důsledku toho, že jste konečně spokojení s písničkami, které jste psali.

Také nechci být jednou z těch kapel, které jsou jen nostalgické. Rozhodně to jen čekalo na inspiraci v něm.

Jedna věc, která vždy dělala The Suicide Machines jedinečnou, je způsob, jakým každé album vypadá, že má svůj vlastní podpisový zvuk. Na co jsi šel tentokrát?? 

Záznam rozhodně má trochu všeho, co my'hotovo, ale tam'je to rozhodně nová příchuť hudby. Já ne'nevím jestli to tak je'je to proto, že [kytarista] Justin [Malek] konečně kapele vtiskl razítko. Další věc, o kterou jsem se snažil, a já'Nesnažím se být sebestředný, ale tento záznam je spíše o tom, kde jsem'byl jsem a kde jsem'm teď. Ať už je to osobní, společenské nebo politické. To'kde jsem já'm teď a cesta, jak se sem dostat. Nechtěl bych'neříkej to's autobiografický, celý záznam, ale to'má k tomu docela blízko.

Další zvláštní věc byla, když jsme napsali ty první tři nebo čtyři písničky a řekli jsme si: „Ach, to jsou dobré písně.“ Uvědomil jsem si, že všechny tři nejsou o mně, ale o tom, kde jsem'byl jsem, myslím. 

Jako byste klepli na něco, co se budovalo? 

Dobře dobře. A pak mi došlo, že já'Nikdy jsem to opravdu neudělal se záznamem. Aby'druh, kde většina psaní šla tak daleko, jako lyrický obsah. Tam'Za 16 let hodně žiju, víš, co tím myslím?

 Můžete to trochu upřesnit?

Myslím například to, že poslední dva záznamy byly velmi podobné: „To je špatné. Tito lidé jsou špatní. ” Víš co myslím? Ukazováním prstem na „je“, ale ve skutečnosti s tím moc neděláte, a víte, křičíte a kopete. Myslím, že o 16 let později jsem si uvědomil, že jsem na sebe měl ukázat prstem. Já ne'nevím, jestli to má smysl.

To ano. 

Pro mě může být každý jako: „Ach, tato kapela je politická a ona'je to politický rekord. ” Ale vlastně ne'je jen hudba. Možná vás to bude motivovat k něčemu, ale je to tak'jsou to jen písničky. Moje záznamy ve skutečnosti nic nedělají.

Ale nemyslíte si, že zprávy v hudbě něco dělají? Pamatuji si, že jsem poslouchal své první album Bad Religion a rozhodně to pomohlo rozvinout to, jak politicky přemýšlím. 

Jsou věci, které změní váš názor, věci, které vás nasměrují směrem. Myslím, že mě The Dead Kennedys a Jello Biafra ukázali správným směrem. [Hudba] může nastavit vaše tempo pro den, kdy uslyšíte skladbu nebo něco, může vás to trochu nasměrovat. Ale mám pocit, že jsem si jen stěžoval na svět a nic nedělal. Lidé tak rychle ukazují prstem a nepřemýšlejí, jestli být lepším člověkem nebo se více zapojit. Hudba vás může inspirovat, ale nic'stane se to, pokud to neuskutečníte.

Jinde jsem viděl, že album popisujete jako optimistické.

Toto album má extrémně pozitivní výhled. Don'Nechápejte mě špatně, existují temné momenty, protože jak jsem řekl, je to tak'je trochu o tom, kde jsem'byl jsem a já'teď jsem tady. Ale to'Je to celkově velmi optimistický rekord. To'tyto otázky si opravdu kladete více. Vím, co já'prošel jsem. Být trochu nadějnější ve věcech, protože s větší pravděpodobností existuje mnoho lidí, kteří jsou na tom hůř než vy.

Myslím, že někdy se dnes každý tak ztratí ve svých sračkách. To'je těžké být optimistický.

Vy'má 100% pravdu. Já'Jsem stejně vinen, jako bych do toho v poslední době jednou za čas spadl. Ale opravdu se snažím mnohem víc přemýšlet o možnostech toho, co by v mém životě mohlo být lepší, nebo obecně opravdu.

Pokud jde o optimismus, vždy pomůže trocha ska.

Určitě. Vždy vám to může zvednout náladu, i když ano'je negativní píseň.

Můžete nám říct o svém úplně prvním tetování? 

Bylo to asi v roce 1987 nebo 88 a já jsem hrál v punkrockové kapele s názvem Positively Negative. To jo. (Smích) Znám to tam'je pravděpodobně milion těchto kapel po celých Spojených státech. Že'je jako nejběžnější název punk rockové kapely všech dob. A bohužel naším symbolem byla roztržená, napůl smajlíková tvář/napůl lebka. Je to tak úplně hloupé. Šel jsem do bytového domu tohoto motorkáře. Tetoval ve sklepě svého bytového komplexu. Myslím tím, že to byl komunitní suterén, jako kde skladují věci. Měli uzamčenou skladovací jednotku s oplocením. Musí'možná jsem byl pro prádelnu, měla umyvadlo a toaletu. Nechal jsem si ten symbol vytetovat na záda, asi jako baseball. Bylo to velmi nezákonné a byl jsem velmi nezletilý.

Je tam ještě??

(Smích) Je to zakryté. Abych byl upřímný, myslím, že bych si přál, abych to ještě měl. Teď mám o věcech lepší smysl pro humor. Myslím, že by mě bavilo, kdybych to ještě viděl.

To je skvělý úvod do světa tetování. Mají pro nás nějaké další bláznivé příběhy o tetování? 

Mohu vám říci opravdu zábavný. Chodil jsem se hodně tetovat do San Franciska. Jeff Rassier udělal na mě spoustu tetování, stejně jako Scott Sylvia. Ti chlapi byli v Detroitu [spolu s Freddy Corbin z Temple Tattoo] na tetovací sjezd a zavolali mě jako: „Hej, pojď dolů, nech'pojďme se potloukat. ” Šel jsem tam tedy dolů a oni'zní jako: „No, to je'je téměř u konce. ” Já'Říkám si: „Kam chceš jít? Mohu vás dostat do spousty opuštěných mrakodrapů. Chcete jít do centra a jít ve všech opuštěných mrakodrapech? “ Ony'zní jako: „To si ze mě děláš srandu. Myslíš to vážně?”

Vzal jsem je do Staré knižní věže, která je jako, nevím, 37, 40 pater úplně opuštěných. Vyvezli je úplně nahoru nahoru na šachtu výtahu. střecha. Nyní jako oni'jsem z toho úplně nervózní a bojím se. Já'Byl jsem tam milionkrát, to ne'neobtěžuj mě A dostali jsme se do výtahové místnosti nahoře a úplně jsme se rojili vrabci. Ony'křičím jako malé děti'Nechápejte mě špatně, taky jsem skočil. Vážně jsme se rojili jako stovka vrabců nebo holubů, já ne'ani nevím, co to bylo, uprostřed noci (smích). 

(Směje se) Detroit je docela divoký. Hádám, že do této doby jste potkali spoustu fanoušků s vytetovaným logem The Suicide Machines. Jaká je ta zkušenost? 

Já ne'neznám člověka. To's, to'je nepříjemné. Jak už bylo řečeno, odtrhli jsme toto logo od místní kapely v Detroitu, kterou milujeme, s názvem Gangster Fun. To'Je to něco jako naše pocta jim a myslím, že já'Vlastně se nechám tetovat Gangster Fun.

Takže já ne'nevím. Myslím, že já'Jsem pokrytec, když říkám, že je mi to nepříjemné. Já'm polichocen. To's pokorou, všemi prostředky. Ale vždycky si myslím, víš, toto je logo naší kapely. Co'záleží na tom?

Kapely mohou pro lidi hodně znamenat. Jsem si jistý, že máte nějaké tetování související s hudbou.

Já'Mám na sobě vytetované texty z jiných kapel, takže možná kdyby to bylo jako text nebo něco, tak bych se cítil méně nepříjemně. To'je divný. To'je to jako nechat si vytetovat Nike Swoosh nebo co. Já'Nejsem si jistý, jak jinak to vyjádřit. To'je zvláštní věc. Hm, já'neklepu na to.

Mám tetování Avail … já'mám láhev jedu se dvěma hady. Tu desku mám moc rád. Já'Mám na sobě také nějaké texty Operace Ivy. Teď já'Začínám si uvědomovat, že mám spoustu kapel. 

Co jiného?

Jednoho dne jsem seděl a obědval s Billem Stevensonem z The Descendents a na rameni mám šálek kávy a ten říká: „Nesmíš se účastnit bez kofeinu.“ Jeden z All-O-Gistics. Říkal: „Jay, máš na sobě vytetované All-O-Gistic.“ Říkal jsem si: „Ach ano. Hádám'je to divné, protože my'jste přátelé, že? “

Není divné mít talentované přátele. 

Miluji to. (Směje se) Miluji spoustu svých přátel' hudba, víš, co tím myslím? Já'Jsem velmi šťastný, že mám spoustu přátel, kteří dělali nějaké velmi smysluplné věci, pokud jde o aktivismus nebo hudbu nebo umění nebo skateboarding nebo cokoli z toho.

Jaké jsou vaše plány na podporu alba? Budeš cestovat? 

Pro středozápadní a východní pobřeží jsme'Pravděpodobně budu dělat jen víkendy, protože to můžeme dělat, když žijeme v Detroitu. Na západní pobřeží se chystáme vyrazit na samém konci srpna a září. My'jedu do Evropy – Velké Británie a Německa na spoustu festivalů. To jsme ve skutečnosti nikdy neměli. Lidé nás v Evropě z nějakého důvodu nikdy neměli moc rádi. Vždy jsme hráli dřepy, abychom měli rádi 50 nebo 100 lidí. Já ne'nevím jestli ano'protože jsme na FAT nebo co, ale najednou je o nás tento šílený zájem.

Možná strávili posledních 15 let poslechem všech starších alb. 

(Směje se) Chci říct, možná se to konečně chytlo. Trvalo to jen 25 let.

Určitě vyzvedněte "Revoluční jaro" až vyjde 27. března 2020. Všechna místa najdete Suicide Machines vyrazí na turné kliknutím sem.